Zpět na přehled služeb

Krátkozrakost (MYOPIE)

je zraková vada, která neumožňuje ostré vidění vzdálených předmětů. Oční bulbus je příliš dlouhý, takže se paprsky, procházející okem, neprotínají na sítnici, ale ve sklivci. Na sítnici vzniká neostrý obraz.

Příznaky
zhoršené vidění do dálky, zvlášť při stmívání a v noci
mhouření a přivírání očí, „mžourání“
časté červenání a slzení očí
bolení hlavy nebo očí
dětský myop – píše a čte „s nosem nalepeným na sešit“

Myop vidí ostře do blízka. To je ve vyšším věku výhoda, neboť myop nepotřebuje na rozdíl od svých vrstevníků brýle na čtení. (Záleží ovšem na výši myopie. Ideální jsou minus 1,75 až minus 2,75 dioptrie. Je-li krátkozrakost vyšší než minus 3,0 dioptrie, může myop číst drobný tisk sice bez brýlí, ale blíže oka, což není většinou příliš praktické.)

Krátkozrakost se obvykle začne objevovat ve školním věku nebo během dospívání a pomalu se zvětšuje. Je-li ukončen celkový růst organismu (přibližně mezi 21-25 rokem věku), vývoj myopie většinou končí. V posledních desetiletích však oční lékaři zjišťují čím dál pozdější stabilizaci této oční vady, nezřídka až kolem třiceti let (snad tento fakt souvisí s celkovými většími nároky na zrakovou práci nebo jde o civilizační fenomén).
V některých rodinách se vyskytuje dědičně tzv. progresívní nebo degenerativní myopie, která nezřídka dosahuje deseti i dvaceti dioptrií. (V dětském věku se tato progresívní myopie operuje. Zákrok spočívá v chirurgickém zpevnění zadního pólu oka, aby nedocházelo k dalšímu patologickému vyklenování.)

Korekce krátkozrakosti je možná brýlemi, kontaktními čočkami nebo radikálně chirurgicky – tzv. refrakční operací. Refrakční operace myopií se v současné době provádějí pomocí laseru (viz např. www.refrakcnicentrum.cz, www.ocp.cz).

Dalekozrakost (HYPERMETROPIE)

je zraková vada, při které je oko fyziologicky příliš krátké. Ostrý obraz se vytváří až za sítnicí a na sítnici je vjem neostrý. Hypermetrop na dálku zaostří, ale za cenu trvalé akomodační námahy. Do blízka potom je námaha dvojnásobná, neboť akomodace musí nejen zaostřit na blízko, ale k tomu ještě korigovat vlastní vadu. Mladí hypermetropové mají velmi dobrou akomodaci, protože jejich čočka je schopná se dobře vyklenout, proto brýle zpočátku vůbec nepotřebují. Při únavě nebo při větším počtu dioptrií a se stoupajícím věkem se vada projeví, a potom hypermetrop vidí špatně nejen na blízko, ale posléze na všechny vzdálenosti. Schopnost akomodace může kolísat i během dne nebo během pracovního týdne. Pacienti někdy střídají v jediném dni na stejnou práci brýle o různém počtu dioptrií a bývají tím velmi frustrováni (český termín „dalekozrakost“ je tudíž poněkud matoucí).
Je-li vada malá, obvykle se začne projevovat až ve 35-40 letech. Pokud je vada větší, rozpoznáme ji brzy i u dětí. Velmi často bývá pak spojena se šilhavostí, případně i se vznikem tupozrakosti. Obojí je třeba co nejrychleji léčit, pokud možno ještě v batolecím věku.
Neustálá snaha o akomodaci bývá příčinou bolesti hlavy i očí. Potíže nastávají nejčastěji po práci a navečer. Někteří pacienti naopak udávají největší potíže hned ráno po procitnutí, než se akomodace po nočním odpočinku „nastartuje“.
Dalekozrakost se koriguje plusovými brýlovými čočkami nebo kontaktními čočkami, refrakční rohovkové operace laserem jsou sice možné, ale nemají tak dobré výsledky jako korekce krázkozrakosti. Při vyšších dioptriích a ve vyšším věku je spíše vhodné uvažovat o nitroočních operacích s výměnou čočky.






Astigmatismus (ASTIGMATISMUS)

Astigmatismus bývá způsoben různým zakřivením převážně přední plochy rohovky (existuje i astigmatismus čočkový). Obvykle má rohovka zakřivení pravidelné, jako by byla součástí povrchu koule. Při astigmatismu připomíná povrch rohovky zakřivení elipsoidu. Rohovka je
-laicky, ale výstižně řečeno- „šišatá“. Astigmatismus se vyskytuje samostatně, ale častěji v kombinaci s myopií nebo hypermetropií.


Příznaky:
neostré vidění jak na dálku, tak do blízka i na střední vzdálenosti
při čtení záměna podobných znaků (jako H-N-M nebo číslice 8-3-9-0)
neostrost má podobu stínování nebo jemného zdvojování písmen (písmena mají „duchy“)
nejistota při odhadu vzdáleností, při řízení za šera a za mlhy
velmi výrazně vadí oslnění od protijedoucích aut

Vada se koriguje cylindrickými (torickými) brýlovými čočkami, které jsou popsány nejen minusovými nebo plusovými sférickými dioptriemi, ale také tzv. osou cylindru a výší cylindrické dioptrie. Přesné změření a přesná centrace skel v brýlových obrubách je naprostou nezbytností, jinak má pacient velké potíže a brýle není schopen nosit. V určitém procentu případů astigmatik nedokáže přesnou korekci přijmout, přestože je objektivně zcela správná. Potom je nutné spokojit se s kompromisem tak, aby vidění zůstalo co nejlépe korigované, a pacient brýle snášel.
V posledních asi deseti letech jsou velkou pomocí těmto pacientům torické kontaktní čočky.
Kontaktní čočka leží přímo na rohovce, takže odpadá zkreslení, ke kterému dochází v brýlích, nedívá-li se pacient přesně středem skla.
Rovněž rohovkové refrakční operace mohou být za určitých okolností velmi úspěšné.
Nitrooční torické čočky při operacích katarakty také začínají být samozřejmostí.


Vetchozrakost (PRESBYOPIE)

S tímhle českým slovem jsou potíže. Presbyopie se kromě vetchozrakosti nazývá česky také stařecká dalekozrakost. To je neméně nesympatické. Presbyopie začíná po 40. roce věku, což je dnes věk produktivní a vůbec nejde o žádné stáří. Ale bohužel nitrooční čočka v tomto věku opravdu přestává být pružná a nemůže se ani tak lehce, ani tolik vyklenout, jako dříve. Nedokáže upravit svou optickou mohutnost do blízka. Máte krátké ruce při čtení? Nemůžete číst při horším světle? Nevidíte na ceny v obchodech? Nemůžete navléknout nit do jehly? To jsou první příznaky presbyopie.

Nejdříve se potíže vyskytují jen občas (při únavě nebo špatném osvětlení), postupně trvale. A prvními slabými brýlemi (+0,75 dpt.) to teprve začíná – každé dva až tři roky potom přibude v brýlích dalších + 0,5 až +0,75 dioptrie. Elasticita čočky se snižuje přibližně do šedesáti let, kdy akomodace prakticky vymizí. Potom už máme brýle stále stejné, při čtení na běžnou vzdálenost a při nulové refrakční vadě na dálku to jsou obvykle + 2,75 dpt.

Tady se ukáže výhoda myopie, protože jak uvedeno výše, krátkozrakost presbyopii vlastně
řeší. Minusové dioptrie se odečítají…Hypermetrop má smůlu, tomu se dioptrie naopak sčítají.
Korekce je možná brýlemi. Můžeme mít samostatná skla na blízko, nebo kombinovaná bifokální či multifokální (neboli progresívní) skla. Kontaktní čočky už rovněž existují víceohniskové, kromě toho si můžeme pomoci i jinými metodami (korekční metoda zvaná „monovision“ – to je korekce jednoho oka do dálky a druhého do blízka. Což v brýlích obvykle nelze, v kontaktních nebo nitroočních čočkách ano, a mnoha pacientům to skvěle vyhovuje).
Na některých klinických pracovištích se v posledních letech implantují multifokální nitrooční čočky nebo čočky s určitou možností akomodace.

Každé z uvedených řešení korekce refrakční vady má své výhody i nevýhody. Po pečlivém vyšetření vám lékař poradí, která varianta korekce je ideální pro vás a vaše nároky v daném životním období.